Hluk z větrných turbín

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Hluk je důležitým problémem veřejného zdraví. Má negativní dopad na lidské zdraví a pohodu a je stále větším problémem. Regionální kancelář WHO pro Evropu vypracovala tyto pokyny na základě rostoucího chápání dopadů expozice hluku na zdraví. Hlavním účelem těchto pokynů je poskytnout doporučení pro ochranu lidského zdraví před expozicí hluku z různých zdrojů: hluk z dopravy (silniční, železniční a letecká doprava), hluk z větrných turbín a hluk z volného času.Vystavení hluku z okolního prostředí je spojeno se zvýšeným rizikem negativních fyziologických a psychologických zdravotních následků. Existuje široká variabilita hodnot a preferencí populace, přičemž obzvláště silné negativní postoje mají populace žijící v blízkosti větrných turbín.Dopady hluku vč. z větrných turbín nezpůsobují přímou ztrátu sluchu, ale mohou vyvolávat řadu nežádoucích zdravotních stavů:obtěžování hlukem – pociťované jako nežádoucí a nepříjemné rušení denních činnostíporuchy spánku – výrazné při vyšších hladinách hluku, narušující kvalitu a délku spánkuzvýšený stres a psychosociální zátěž – hluk aktivuje stresové reakce organismuzvýšený krevní tlak a další kardiovaskulární rizika, jako je zvýšená incidence ischemické choroby srdeční či hypertenze Větrné turbíny nejsou novým fenoménem, ale jejich množství, velikost a typ se v posledních letech výrazně zvýšily. Vzhledem k tomu, že jsou často postaveny uprostřed jinak klidných a přírodních oblastí, mohou negativně ovlivnit integritu lokality. Obyvatelé žijící v těchto oblastech navíc mohou mít větší očekávání ohledně klidu svého okolí, a proto si mohou být více vědomi hlukového rušení. Zatímco běžná populace má tendenci oceňovat větrnou energii jako alternativní, environmentálně udržitelný a nízkouhlíkový zdroj energie, lidé žijící v blízkosti větrných turbín je mohou hodnotit negativně.

Noční hluk je jedním z nejzásadnějších environmentálních faktorů narušujících spánek. Důsledky zahrnují zhoršený imunitní systém, metabolické poruchy a kardiovaskulární onemocnění. Environmentální nespavost je druh poruchy spánku, která je způsobena nebo výrazně zhoršena vnějšími (okolními) podmínkami prostředí, zejména hlukem (z větrných elektráren, dopravy, průmyslu), vibracemi, světelným znečištěním nebo teplotními extrémy, pocitem narušení soukromí či bezpečí v důsledku změn v okolí. Hluk z VTE (zejména nízkofrekvenční a kolísavý) je spojován s narušením spánku i při hladinách pod 45 dB. Lidé často popisují pocity „tichého hučení“, „vibrujícího šumu“ nebo „tepavého rytmu“, který není slyšitelný všem, ale ovlivňuje kvalitu spánku.Zvýšené riziko je u osob vystavených hluku:nad 40 dB v noci (doporučení WHO),s nízkou hladinou kontroly nad prostředím (např. bez možnosti ovlivnit hlučný zdroj),u senzitivních osob, dětí, seniorů a lidí s psychickými onemocněními.Nespavost v tomto smyslu není primárně psychologická nebo organická, ale je reakcí těla a mysli na podněty z prostředí, které narušují klidné usínání, kvalitu spánku a noční regeneraci.Typické příznaky environmentální nespavosti:problémy s usínáním kvůli stálému nebo přerušovanému hluku,časté noční probouzení,nízká kvalita spánku, pocity neodpočatosti i po delším spánku,zhoršení kognitivních funkcí přes den (soustředění, paměť),zvýšený krevní tlak, únava, podrážděnost, úzkost.

Světová zdravotnická organizace (WHO) - World Health Organization, Regional Office for Europe, 2019

Odkaz na článek zde: https://www.who.int/europe/publications/i/item/9789289053563

Státní zdravotní ústav (SZÚ)

Obtěžování hlukem se považuje za zdravotní účinek podle (WHO) definice zdraví. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje obtěžování hlukem za závažný zdravotní účinek od hranice, kdy dochází k obtěžování 10 % zasažených osob.Hluk z větrných elektráren může vést k tzv. obtěžování hlukem, což je psychický stav spojený s podrážděním, stresem, úzkostí a dalšími negativními emocemi. Dlouhodobé působení hluku, zejména v noci, přispívá ke stresové zátěži organismu, která se podílí na vzniku kardiovaskulárních onemocnění, poruch spánku, nespavosti a zhoršení psychické i fyzické výkonnosti. Citlivé osoby mohou reagovat i na hluk, který je pod obecnými hygienickými limity.

Státní zdravotní ústav: https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/zivotni-prostredi/hluk/zdravotni-ucinky-hluku/